Jak důležitý je vztah s rodiči?
Vztah s rodiči je základním stavebním kamenem našeho života. Míra, do jaké byly naše potřeby v dětství naplněny, určuje pocit štěstí a naplnění v dospělosti.
Spousta z nás se však v nejranějším dětství setkala s celou řadou traumat, která velmi ovlivnila náš život – těžký porod, špatný bonding (poporodní připoutání), brzké oddělení miminka, nechtěné dítě, nepřijetí pohlaví dítěte, těžký rozvod rodičů, nepřítomný rodič, nedostatek času rodičů, domácí násilí, nedostatek pochopení, podmíněná láska – vysoké nároky rodičů, neúměrná samota dítěte a jiné nerespektování a zanedbávání potřeb dítěte.
Tato raná zkušenost s námi jde celým životem a má vliv na všechny aspekty našeho života. Zrcadlí se nám ve vztazích (partnerských, přátelských, pracovních i vztazích k sobě samému…), v našem postoji ke světu, v sebehodnotě, v pracovní oblasti…
Můžeme si ona traumata představit jako malé děti, které se zastavily v momentě, kdy k bolestné události došlo. Tyto děti čekají, až někdo přijde a poskytne jim to, co potřebují – pochopení, přijetí, dotek či lásku. Děti v nás jsou často velmi malé a ještě úplně nerozumí řeči dospělých. Právě proto mnohé klasické terapie selhávají.
V této terapii neklademe důraz na logické rozebírání, ale na prožitkovou zkušenost, kdy se klient opět stane malým dítětem a má možnost si dočerpat lásku a přijetí maminkou, tatínkem či oběma rodiči.
Proč je maminka tak důležitá?
Vztah s maminkou by měl dát člověku zakusit bezpodmínečné přijetí.
„Miluji tě jenom proto, že jsi. A je jedno, jaký jsi nebo jaká jsi.“
Když se tohoto přístupu lidské bytosti nedostane, potýká se s tím celý život.
Dítě je neodmyslitelně spjato s maminkou od první vteřiny svého vzniku. Vztah s ní je pro dítě naprosto klíčový, jelikož přichází s vrozenou potřebou vztahování se k blízkému člověku. Potřebuje navázat bezpečný vztah s maminkou, a to prostřednictvím doteku, jídla, pocitu tepla, bezpečí, přijetí a lásky. Pokud maminka naplňuje všechny potřeby svého malého dítěte, je milující, vyladěná na dítě a její chování je očekávatelné a pro dítě srozumitelné. V jeho mozku se ukládá informace, že vztahy jsou bezpečné, dobré a vzájemné (reciproční). Pokud dítě v prvních letech života nemá vhodné podmínky pro získání bezpečného citového pouta, může u něj dojít k poruše vytváření vztahů a jeho postoji ke světu. S pocitem silně zakořeněné nedůvěry bude pak růst, učit se a objevovat zákonitosti fungování světa. Je tedy jasné, že toto trauma bude mít zásadní vliv na jeho životní vývoj.
Proč je důležitý tatínek?
Dříve se věřilo, že tatínek má hlavně zajišťovat materiální zázemí, aby se maminka mohla uvolnit a věnovat veškerou péči dítěti. A tam jeho role více méně končila. Výzkumy však ukazují, že otec má na dítě mnohem větší vliv, než se v minulých dobách myslelo. Dítě potřebuje laskavého, avšak pevného otce, se kterým se učí spoustu věcí, co se s mámou nenaučí. Pro dívky hraje postava otce zásadní roli při pozdějším výběru partnera, pro muže se otec stává mužským vzorem.
Důležitost převažující harmonie mezi rodiči
Rodina má vytvářet vyvážené emoční klima. Je to právě domov, který slouží dětem jako útočiště. Útočiště plné bezpečí, podpory, lásky a sounáležitosti. Dítě je mnohdy podstatně vnímavějšími divák rodinného života než dospělý. Na příkladu rodičů se učí, jak komunikovat s druhým pohlavím. Jestliže dítě cítí mezi rodiči harmonii, vnímá, že mu nehrozí žádné nebezpečí, že nebude opuštěno, že o jeho potřeby bude postaráno. To v něm posiluje představu přátelského světa.